POZVÁNKA

1.3. v 18 h ples KV Praha

6.3. v 15 h na OV LKŽ Praha 3
13.3. v 17 h beseda na OV
Od Mnichova k okupaci
19.3. zasedání ZMČ Praha 3
3.4. v 15 h na OV LKŽ Praha 3
1.5. První máj – svátek práce
5.6. v 15 h MDD v Habrové
11.6. zasedání ZMČ Praha 3
17.9. zasedání ZMČ Praha 3´
16.12. zasedání ZMČ Praha 3

Akce pro členy
obvodní organizace:
předkonferenční besedy:
10.4. hosté Semelová, Horák
15.5. hosté Grospič, Horák
12.6. pokonferenční beseda
Jak dál?
září – listopad:
výroční členské schůze ZO
prosinec:
obvodní konference

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Akce k seznámení s názory
a návrhy KSČM (vždy od 15 h):

20.- 23.5. o EU v Praze 3

 

 

***

Potřebujete se setkat s vedoucími
představiteli KSČM z Prahy 3 ?

NÁVŠTĚVNÍ DEN ČTVRTEK
odpoledne a v podvečer
v sídle OV KSČM Praha 3
Návštěvu je nutné předem sjednat!

***

 

 

 

 

 

Akce SPaS,  

DOS, Praha 3,
nám. W.Churchilla
24. ledna 2019 od 17 hodin
Negativní politický vývoj v Jižní Americe:
Brazílie a modro-hnědá vlna na kontinentu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 




 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

                   

 

                   

 

                   

 

                   

 

                   

 

                   

 

                   

 

                   

 

                   

 

                   

 

                   

 

                   

 

                   

 

                   

 

                   

 

                  

 

                 

 

                

 

               

 

              

 

             

 

            

 

           

 

          

 

         

 

        

 

       

 

       

 

      

 

     

 

    

 

   

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

OV KSČM PRAHA 3

 

facebook youtube 

Adresa:

Baranova 1833/11

130 00 Praha 3 - Žižkov

(Nedaleko od stanice metra Flora
a zastávky tramvaje Radhošťská)
http://www.mapy.cz/zakladni?

 

Telefon:
+420 725 646 003
+420 734 430 318

 

E-mail: 

ovpraha3@kscm.cz

Web:

http://praha3.kscm.cz

RSS

Naše zprávy můžete číst také pomocí RSS (Rich Site Summary).
RSS čtečka
KSČM PRAHA 3Volby

Volby

Rozhovor kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro volební Haló noviny: Praha je klenot, ale musí se chránit!

Rozhovor kandidáta do Senátu Pavla Ambrože pro volební Haló noviny: Praha je klenot, ale musí se chránit! (13.9.2012) Voliči vás mohou znát z řady bitev o architektonickou podobu různých míst Prahy. Nedávno se hodně diskutovalo třeba o zboření domu na rohu Václavské náměstí a Opletalovy ulice.

Kauza byla otevřena shodou okolností v době, kdy jsem seděl v příslušném výboru Zastupitelstva hlavního města Prahy. Rohový dům, o němž se tolik diskutovalo, není nijak zvlášť výjimečný, ale byla by škoda ho nahrazovat úplnou modernou, která tam má vzniknout. Bohužel, mnohem méně pozornosti přitahuje vedlejší dům v Opletalově ulici, který má být rovněž srovnán se zemí, a který je po historické stránce cennější než dům rohový, neboť pamatuje spisovatele a básníka Jana Nerudu jako novináře. Ten dům je ještě ve stavu, kdy by se dal zachránit (fasáda a klenuté stropy v přízemí ještě stojí), ale dělá se vše proto, aby byl zbořen.

Podobně se bojuje o Nákladové nádraží Žižkov.

To je velká kauza a ještě dlouho asi bude. Nevím, jestli změny na žižkovské radnici něčemu pomohou, ale obávám se, že moc ne. Nikdo si neuvědomuje, že jakmile na nákladovém nádraží jednou vytrháme koleje, padne navždy šance, kterou by nám mohlo závidět kdekteré velkoměsto – zásobovat východní část centra vlakovou dopravou. Říkám otevřeně, že naše snaha – a mluvím nyní za komunisty - prohlásit nákladové nádraží za kulturní památku je jen taktika, jejímž cílem je zachránit to podstatné, tedy naději, aby nádraží zase jednou plnilo svou základní funkci sic na menším území.

Zájem developerů v této lokalitě stavět je však enormní.

Nechť se tam staví. V severní části při Malešické ulici si dovedu představit obytné domy - ale v blokové zástavbě odpovídající druhé straně ulice. Je zbytečné tam zatahovat sídlištní typ zástavby. A na Basilejském náměstí by bylo dobré postavit obchodní dům, který tam zjevně chybí. Co se týká jižní části u hřbitovů, je v prvé řadě nutné tam vysázet stromořadí, nejlépe topolové, které by odclonilo čestná vojenská pohřebiště. Za touto zelenou stěnou pak může být jakákoli nerušivá činnost, která by třeba i odhlučnila zbylou skladovou část nákladového nádraží. Dovedu si tam představit i velkou technickou střední školu. Řada střeních průmyslových škol dnes nesmyslně sídlí v domech z 19. století v historickém centru města. Zde by mohla vzniknout víceoborová škola s učebnami, laboratořemi a dílnami na úrovni dnešní doby.

Někde se bojuje o bourání, jinde o stavbu – Kaplického Chobotnice je asi nejlepší příklad.

Pokud by měla být Chobotnice v Praze postavena, určitě ne na Letné. Kdybyste si stoupli na Karlův most a podívali se na sever, nad Kramářovou vilou by se lesklo velikánské oko Chobotnice, protože by se od něj odráželo skoro celý den z jihu slunce. Absolutní nesmysl. Ultramoderní, přes čtyřicet metrů vysoká stavba – to jsou dva normální pětiposchoďové baráky na sobě - by byla doslova fackou pražskému panoramatu. Osobně si myslím, že by se Chobotnice mohla postavit na Vypichu, v blízkosti studentských kolejí, protože Národní knihovna je především pro studenty. Navíc v dosahu Vypichu bude stanice metra. A z oka Chobotnice by byl výhled za motolskou nemocnici do krásné přírody lesů Cibulky.

Pár pochybných staveb však již postaveno bylo. Za nejošklivější novodobou stavbu je považován hotel Don Giovanni u stanice metra Želivského.

To je stará historie. Pozemek u metra patřil městské části Praha 3. My tehdy říkali: dejme ten pozemek do nájmu a za pár let nasbíráme spoustu peněz. Pravicová část radnice, na začátku 90. let velice silná, nás žel přehlasovala, neboť potřebovala rychlé peníze, které potom stejně rozfrcala, a pozemek za 80 milionů prodala Rakušanům. Výsledkem je to, co tam dneska vidíme, a to vás ujišťuji, že se nám na stavební komisi podařilo zabránit ještě mnohem horším variantám. Mohla to být ještě mohutnější a nabubřelejší krabice. Navíc vedle postavili sídlo Svobodné Evropy, což je stavba sice rozměrově uměřená, leč z bezpečnostních důvodů uzavřená a zabírající místo, které v minulosti sloužilo sportovnímu a rekreačnímu vyžití. Velké území sportovišť na Hagiboru se postupnou zástavbou pozvolna zmenšuje.

Zkrátka, schází cit pro nezaměnitelný charakter Prahy i pro potřeby obyvatel.

Ano, ale abychom nenadávali jen na dnešní stavebníky. Architekt Pragner se podle mne v minulé době Novou scénou Národního divadla také příliš nevyznamenal. Domnívám se, že tato stavba bude diskutována ještě desítky let. Původně byla plánována stavba s jednoduchou skleněnou fasádou, v které by se odrážel obraz budovy akademie věd na protilehlé straně Národní třídy. Jenže vznikl požadavek na další divadelní scénu, a ta potřebovala odhlučnit. Pan Pragner nakonec osázel celou fasádu skleněnými obrazovkami, ale neuvědomil si, jak strohý a masivní kus hmoty tím do Národní třídy zasadil. Kdyby fasádu aspoň ozvláštnil například sochami z lehkých materiálů (jako na historické budově Národního divadla), mohl to ještě zachránit. Architekt, pokud chce stavět v historickém centru, by měl respektovat okolí, a ne stavět dům, který bije do očí. Bohužel, architekti si novými stavbami často chtějí postavit pomník. Takových pomníčků je po Praze mnoho. Z nové éry bych jmenoval třeba Tančící dům. Ukázkou nevkusu je rovněž obchodní centrum na křižovatce Flora. Architekt naprosto nerespektoval, že vedle přeci sousedí největší pražský hřbitov! Stavba převyšuje i ty nejvyšší letité stromy na tomto hřbitově. Dominuje nejen velikostí, ale i nevhodnou funkcí v místě - to je neštěstí. Obecně bych řekl, že Praze chybí funkce hlavního architekta. Některá města v ČR si ji ponechala a myslím, že neprohloupila. V Praze žel vládne chaos.

Ale nových bytových domů se staví poměrně hodně, to musíme uznat.

Jenže mnohé jsou poloprázdné! Tím jakým způsobem a pro koho se staví, vytváříme situaci, že za deset, dvacet let nebudeme mít - paradoxně - nové byty pro mladé lidi. Developerské projekty jsou stavěné pro movité klienty, a těch není tolik, navíc je krize a i oni šetří. U nás na Praze 3 je ukázkový příklad: věžáky pod Parukářkou, kde jsou luxusní mnohapokojové byty za desítky milionů korun. Zejí prázdnotou. Kdyby tam nabídli třípokojové byty za rozumnou cenu, možná by to – před krizí – obsadili. Ale stavět přepychové apartmány v gigantických novostavbách je nesmysl. Pokud někdo chce stavět luxusní apartmány, ať jde do centra Prahy a zrekonstruuje některý z chátrajících historických domů z 18. - 19. století. Tím by posloužil Praze a přitom by si takové byty koupili – troufám si tvrdit – možná i ti, co z Prahy odešli do vil a rodinných domů za městem, kde se bez více aut v rodině neobejdou pro nedostatečnou místní vybavenost službami a potřebou dojíždět do práce, do školy apod. Těmto lidem dorůstají děti a přemýšlí, kam by se mohli do Prahy vrátit. Ale oni nepůjdou bydlet zpět do „paneláku“, byť luxusního skloželezobetonového.


© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena